Gatter – malovýroba automobilů v Zákupech,
se zajímavou rodinnou historií
3. část – Kariéra po roce 1937

 
Po uzavření a definitivním konci automobilky Gatter v Zákupech, odchází Wilibald Gustav Gatter roku 1937 do Německa, do města Roßlau v Sasku – Anhaltsku, kde působí ve firmě Gebrüder Sachsenberg, jako vedoucí vývoje lodních motorů. Se začátkem druhé světové války roku 1939 se jeho působení přeneslo do válečného průmyslu.(1) Stěhuje se do města Offenbach am Main, kde nastupuje k firmě Jahns Regulatoren, jako vedoucí vývoje a testování vrtulí pro stíhací letouny Heinkel a Junkers. U této společnosti pracuje až do roku 1943, během pobytu v Offenbachu se oženil s Emilia Hoyer, pocházející z města Kirchheim unter Teck v Bádensku – Wurttenbersku.
 
 
V roce 1944 přežila rodina Gatter bombardování v Offenbachu. Willibald Gatter poté využívá možnosti vrátit se zpět do Čech a odchází s rodinou do Wehrmachtem zabaveného podniku Letov Praha, tehdy pod názvem Junkers Flugzeug und Motorenwerke, kde pracuje na vývoji bojových letounů Junkers JU 288 C a JU 290. Když ale 28. února 1945 přijde ze štábu Wehrmachtu příkaz šetřit surovinami a pro konstrukce letadel použít pouze nejlevnější variantu, jednalo se o nařízení v rámci „Programu nouzového boje“, bylo Willibaldovi Gatterovi jasné, že válka je ztracena a když se před Prahou v dubnu roku 1945 objevila Rudá armáda, uprchl s rodinou zpět do Německa, do rodného města své manželky, tedy do města Kirchheim unter Teck.
 
Plány na výrobu malých vozů jej ovšem neopustily a po válce se opět pokouší rozjet výrobu přímo v Kirchheim unter Teck. Použil k tomu původní plány z roku 1930, které předělal k obrazu doby a roku 1950 v dílně v Krebenstrasse sestavuje první prototyp modelu Gatter – Mini. Jenže opět do špatné doby. Tentokrát tomu ovšem bylo přesně naopak, než v Zákupech, za hospodářské krize roku 1930 – 37. V poválečné Západní Evropě byl rozjetý Marshallův plán, který nastartoval rozvrácenou ekonomiku takovým způsobem, že o malá auta nebyl téměř žádný zájem. Preference spotřebitelů se přikláněly k větším automobilům a velkým automobilům v americkém stylu. A tak se tato výroba malých automobilů vůbec nerozjela a zůstalo jen u prototypů.
 
Budovy dílen zaniklé automobilky Gatter v Zákupech, které v roce 1937 koupil továrník Walter Held, sloužily během války jako sklady papíru pro Heldovu továrnu, po válce a odsunu Sudetských Němců se o likvidaci všech ještě neprodaných zásob a doposud dochovaných autodílů postaral přidělený národní správce Josef Schutz a po roce 1950 je převzala pro svou dílnu STS Mimoň. Podle dochovaných záznamů z pozemkového katastru, čísel parcel a čísla stavební parcely se automobilka Gatter nacházela na pozemcích, kde byl areál firmy VETT Zákupy, na konci Zákup u výpadovky na Českou Lípu.
V současné době je majitelem areálu Real - Invest CL a.s. Praha. Areál je již zcela předělaný, na místě původní Gatterovy dílny dnes stojí, dle čísla původní stavební parcely, plechová montovaná hala, k dílně patřilo i nádvoří uprostřed. Vše bylo samozřejmě tehdy v neporovnatelně menším měřítku, hala byla daleko menší, stejně jako okolní pozemky. Plány původní haly, kde Willibald Gatter v Zákupech začínal, zhotovil mimoňský stavitel Josef Bothe. Práce na projektu dokončil 21. listopadu 1929.
 
Stejně jako před válkou se Wilibald Gatter politicky angažuje. Stal se spoluzakladatelem Liberálně socialistické strany Německa a za volební obvod Nürtingen-Böblingen kandiduje do Bundestagu. Roku 1954 sepisuje Evropský program strany, ve kterém mimo jiné vyzývá k vytvoření evropské Ústavy, evropské armády, společné evropské měny a společného využívání všech kolonií. Koncem padesátých let 1958 – 1959 se Liberálně socialistická strana Německa stále více přiklání k německé Deutschen Gemeinschaft.
 
V Sudetoněmeckém Landsmanschaftu Gatter vystoupil s požadavkem opětovného připojení Sudet k Německu a návratu vyhnaných Němců zpět do vlasti.
 
Willibald Gustav Gatter, po roce 1968 několikrát navštívil Československo, jeho rodné Kuřívody pro něj však zůstaly nepřístupné, protože se staly součástí sovětského vojenského výcvikového prostoru. Byly téměř zcela zničeny, protože je Sovětská armáda používala, jako dopadiště raket. Kuřívody nakonec přežily, jeho rodný dům však už ne.
 
Na jaře roku 1973 v článku „Ani kapitalismus, ani komunismus - Evropský liberální socialismus“ stanovuje Gatter cíle a ideály Liberálně socialistické strany Německa.
 
Dne 14. května 1973 ve městě Kirchheim unter Teck Willibald Gustav Gatter ve svých 77 letech zemřel.
 
 
 
 
 
 
Seznam patentů, které Willibald Gustav Gatter a jeho nástupci vlastní:
  •  Rakouské patenty č. 97882, 97884
  •  Československý patent č. 27865
  •  Anglické patenty č. 303705, 304072
  •  Francouzské patenty č. 650867, 653708
  •  Italské patenty č. 266546, 269289
  •  Americký patent I 722.206
  •  Německé patenty č. 476636, 486267, 488971
  1. Není bez zajímavosti, že ředitel firmy Gebrüder Sachsenberg Gotthard Sachsenberg r. 1939 odmítl válečnou výrobu a musel z vedení firmy odstoupit.

 

 

Zdroje všech tří uvedených článků o automobilce Gatter:

Státní okresní archiv Česká Lípa
Geneaology rodiny Gatter (EN)
Wikipedie, otevřená encyklopedie (CZ, DE)
Wikimaps (DE)
Mapové podklady Mapy.cz
Katastrální mapy  a porovnávací parametry starého a nového katastru – ČÚZK
Petr Polakovič Probouzející se Ralsko – www.emigrationsmuseum.cz
Obrazový materiál archiv Automobilové encyklopedie Auta5P.eu
Publikace Státního archivu Kirchheim unter Teck - formát PDF, dostupné on-line
Literatura on-line - gatter-volksauto.de/Lit.htm

Gatter - Volksauto.de