Oslavy 123 let od založení firmy

Achilles Schneider & Co. v Horní Polici

 

Před 123 lety, 16. května 1894 vznikla v Žandově firma na výrobu velocipédů, později i motocyklů, v Horní Polici to bylo o dva roky později, jako filiálka, to když prakticky téměř ruční výroba v Žandově už přestala stačit poptávce.
 
Od založení filiálky v Horní Polici se rozjela opravdová tovární výroba jízdních kol, od roku 1904 se k produkci přidaly i motocykly. Po druhé světové válce už firma bohužel neměla dlouhého trvání a stát jí v roce 1953 zrušil.
 
Firma však opět prožívá novodobou obnovu a pod značkou Achilles si dnes můžete koupit elektrokola. V Horní Polici už sice nesídlí, ale slavné prvorepublikové časy zde připomíná Minimuzeum Achilles, kam se také v sobotu 9. září vydali i zástupci Spolku historie Mimoně, aby svou troškou do mlýna navodili retro atmosféru při oslavách 123 výročí založení firmy.
 
Krásné počasí, příjemné prostředí a perfektně vyvedená expozice v Minimuzeu zde připoměla nejen léta třicátá, ale i padesátá a šedesátá. A co víc, téměř na závěr přijely nádherné kousky na čtyřech kolech z Veteran Car Clubu Ústí nad Labem.
 
Krásný a příjemně strávený den.
Děkujeme
 
Odkaz na fotografie:
 

- SHM -

Oslavy Horních vsí.


Uběhl rok a opět jsme se sešli v Náhlově na oslavách Horních vsí 19. srpna, letos po deváté.
Předpověď počasí pro nás nebyla příznivá. Byly avizovány přeháňky a velké ochlazení, snad právě proto nepřijelo tolik lidí jako vloni. Pan farář zazvonil v kapličce a všichni jsme se vydali na mši. Příjemná chvíle k zamyšlení a rozjímání. Vzpomněli jsme na všechny, kteří již nemohou být s námi nebo kterým zdravotní stav nedovolil přijet. Po mši došlo na křest kalendáře města Mimoně ve starých pohlednicích. Následně pak k přestřižení pásky u obnovené cesty k Těšňovu, k Božím mukám. Další zastavení bylo na rozcestí před muzeem, kde byla pokřtěna nová informační tabule, která vybízí k prohlédnutí pamětihodností Náhlova. Teď již v Náhlově nikdo nezabloudí. Na tak malou obec je tam mnoho zajímavých věcí k vidění a právě na ně nová tabule upozorňuje. Za významné finanční pomoci města Ralska se realizace ujal Spolek historie Mimoňska a desku velmi zdařile vyrobil pan Radovan Kříž. Starosta Ralska Ing. Tita desku pokřtil a pronesl slova uznání k našemu spolku. Mezitím již hrálo Řehečské kvarteto, které nás již po několikáté poctilo svou přítomností a pokaždé navodí tu správnou náladu. Následovala procházka naučnou stezkou k pomníku, kde opět kvarteto excelovalo. Nádhera.
Po tradičním guláši, který byl připraven k obědu, následovaly přednášky. Pozdrav od rodáků Margit a Wernera přečetla paní Jana Havlíková a tím začalo vyprávění a vzpomínání rodáků na významné občany z oblasti Horních vsí.
K prodeji byly upomínkové předměty, knihy, kalendáře, CD. Na připravených rautových stolech voněly koláče, buchty, sekaná i klobásy na grilu. Výběr byl velmi rozmanitý.
Vzhledem k menšímu počtu návštěvníků, byly letošní Oslavy v komornějším duchu, kdy byla možnost si více popovídat a zazpívat s Řehečským Kvartetem. Dokonce si i zatančit. Díky obětavosti několika členek spolku se oslavy opět povedly.
Do konce roku ještě uskutečníme „vycházku“ do bývalého VVP, zúčastníme se oslav v Minimuseu v Horní Polici, uspořádáme přednášku v Mimoňském muzeu a na závěr čeká Betlémské světlo, jako každoročně. Jistě to bude opět hezké setkání lidí v čase předvánočním, kdy v kapličce budeme moci rozjímat o životě a zbytečnostech, které nás zdržují od žití v klidu a pohodě.
Zveme vás. Datum bude včas oznámeno na www.historiemimone.cz.
Jaroslav Dvořák a Lenka Špačková

 

Fotogalerie Českolipský deník

 

Historické kočárky jsou již minulostí

 

Výstava kočárků, kterou pořádal Spolek historie Mimoňska, je minulostí. Od 18.6. do 30.6., tedy čtrnáct dní, uteklo jako voda. Kočárky, panenky, zavinovačky, kojenecké lahvičky,retro oblečení, mako kabátky, dupačky, košilky s vyšívanými límečky, nočníky, chrastítka, ale i dětské hry, maňásci, 60 let stará leporela, krasohledy… Také porcelánové talířky a hrníčky, to všechno bylo na naší výstavě k vidění.

Podle zápisů v návštěvní knize, byli tu hosté z Mostu, Bíliny, Cvikova, Doks, Dubé, České Lípy, Prahy, Krompachu, Žandova, Mladé Boleslavi, ale také další příznivci z Liberce  a Merboltic, samozřejmě z Mimoně. Samé potěšujíci vzkazy, které nám udělaly velikou radost. Nechyběly ani krásné obrázky dětí z MŠ Eliášova.
Pro návštěvníky výstavy jsme připravili několik hádanek. Na 4 kvízové otázky se sešlo opravdu hodně odpovědí. Který je nejstarší kočárek, nejstarší zavinovačka, co je povijan? Jedna z odpovědí byla, že to bylo zlobivé děcko a počet panenek a výstavě. Tento počet se dost lišil, přesto jsme vybrali 3 správné odpovědi a výherci obdrží malou pozornost.
U příležitosti zakončení bychom chtěli poděkovat kamarádkám, členům a příznivcům spolku, že si našli čas na převoz kočárků po vlastní ose do Klubu seniorů, ale i zpátky "domů",
Olince Galabové a jejímu týmu za velikou pomoc při instalaci výstavy, ale i dohledu při trvání výstavy. Také Lídě Svobodové za trpělivost a přípravu občerstvení. Za kulturní vložku dětem z MŠ Mírová, ale i Božence Kučové a jejím Babovřeskám za milé hudební pásmo.
Jsme nesmírně vděčni Sociálním službám Mimoně a Městu Mimoň za podporu a umožnění výstavy.
A pár vzkazů z návštěvní knihy, kterou rádi pročítáme.
HESKÁ VISTVA PANENEK A HESKYMENA-Vanesa, Lucka a Veronika
LÍBIL SE MI KOČÁR Z R.1955,PROTOŽE V TOMHLE JEZDILA BABIČKA, KDYŽ BYLA MIMINO- David
MOC HEZKÉ, SUPER NÁPAD.DĚKUJEME ZA VZPOMÍNKU......A o tom to je…

 

Za Spolek Historie Mimoňska Lenka Špačková a Blažena Suchomelová

 

Několik fotografií z převozu kočárků zpět "domů"

Dnes, v neděli 18. června započala svůj sice krátký, ale dozajista přínosný a vzpomínkový život výstava historických kočárků a dnes již zapomenutého příslušenství.
Prostory Klubu seniorů na dolním sídlišti byly svědky vernisáže, seznamující návštěvníky v kostce proč a jak výstava vlastně vznikla, sborovým zpěvem potěšily malí i velcí a kdo chtěl, i k zakousnutí cosi našel... 
Prostě úvod je za námi a teď si můžete až do 30. června v době od 10 do 16h zajít / zajet, prostě navštívit malou, ale hezkou výstavu.

Fotografie z vernisáže

Fotografie z převozu kočárků do výstavních prostor

Vycházka Spolku historie Mimoňska

na Boreček

 
Další ze série vycházek po okolí Mimoně proběhla 20. května. Tentokrát na nedaleký Boreček.
Sraz byl ve 14 hodin před Domem kultury, kde čekalo asi 30 účastníků. Přesunuli jsme se k pomníku za bývalým Horním zámkem, potom směrem k bývalému Gigantu, kudy dříve vedla cesta na Boreček.
Následující zastávka byla na Horním Borečku, kde se přidali další zájemci o vycházku. Pan Šťastný nás seznámil s tragickou událostí, která se stala v hájovně. Poté jsme se přesunuli k restaurované Eustachově kapli, kde opět pan Šťastný pohovořil o její historii. Další přesun na Dolní Boreček – tady nás čekala padáčkárna, octárna, rasovna a hospody. Kde všude se objekty nacházely, nám pověděli rodáci. Vycházky se jich zúčastnilo 5, takže se skvěle doplňovali.
Vycházku jsme zakončili ve vodáckém tábořišti na Borečku. Kde jsme se v příjemném prostředí odměnili, posilnili a ještě si prohlédli staré fotografie a pohlednice.
Vycházka se líbila, a tak děkujeme panu Karlovi Bidlovi za skvělou organizaci, panu Šťastnému za odborný historický výklad a rodákům za přínosné dobové vzpomínky.
 
Zaznamenala Lenka Špačková

Lasvice (Klemensdorf)

 

Zhruba na místě dnešních domů stávala původní ves Lasvice, poprvé zmíněná při obcházení hranic panství v roce 1554 za vdovy po Zdislavu Berkovi z Dubé Anně z Vartenberka. Ves zanikla pravděpodobně za třicetileté války. Ta byla nejstrašnější evropskou válkou všech dob, protože pokud bylo před stavovským povstáním v Čechách 738 měst a městeček, 34 tisíc vsí spolu se třemi miliony obyvatel, v roce 1649 zůstalo ušetřeno hrůz 239 měst a 6 tisíc vesnic s necelými 800 tisíci obyvateli. Zákupské panství zažilo první vpád 25. a 26. ledna 1621, kdy tudy ustupovalo saské vojsko hraběte Solmse. Jelikož nedostalo 6000 zlatých výpalného, byl vypleněn zámek spolu s celým městem a nebyla ušetřena ani berkovská hrobka. Druhé velké rabování a vypalování zažily Zákupy 1. října 1634 opět od saského vojska generála von Armina a naposledy byly Zákupy vypleněny Švédy generála Bannera v roce 1639.

Lasvice nebyly obnoveny ani za Anny Marie Františky, velkovévodkyně z Toskány, která jinak věnovala rozvoji Zákup a okolí velkou pozornost. Teprve její vnuk, bavorský vévoda Klement František de Paula (Clemens Franz de Paula von Bayern), po smrti své matky, Marie Anny Karolíny z Neuburgu vydal v roce 1752 povolení asi desítce mužů postavit nová obydlí na místě zaniklé původní vsi. 

Vévoda Klement František se narodil 19. dubna 1722 v Mnichově, jeho jediná sestra vévodkyně Terezie Emanuela zemřela bohužel předčasně ve dvaceti letech. Oženil se 17. ledna 1742 v Mannheimu s dcerou Josefa Karla von Pfalz-Sulzbach s Marií Annou, mezi lety 1748 a 1756 se jim narodil syn a tři dcery, ale všichni zemřeli již v dětském věku. Po smrti Maxmiliána               
Josefa III. Bavorského v roce 1745 se stal Klement František do konce svého života korunním princem Bavorska. Zemřel 6. srpna 1770 v Mnichově.

Nově založená ves, pojmenovaná po vrchnosti Klemensdorf, postupně vzkvétala, proto mohl v roce 1797 zahájit učitel Kajetán Fridrich vyučování v jednotřídní škole v pronajatém objektu. Němečtí osadníci vsi přezdívali Hemme, podle Hemmen! = Brzdit! Tak prý volali vozkové při sjíždění z vesnice vytesaným úvozem.

Dle záznamu v kronice 18. září 1779 projel přes vesnici při své inspekční cestě severními Čechami císař Josef II. směrem ze Zákup do Svojkova. Na těchto cestách hledal císař s vojenskými odborníky místo pro vybudování zádržného opevnění proti Prusku (Terezín).


26. července 1829 přišel na svět v Klemensdorfu Ignác Grasse. Vystudoval medicínu a byl v letech 1868 až 1872 městským lékařem v Liberci, posléze krajským lékařem a v letech 1874 až 1887 předsedou spolku německých lékařů pro Liberec a okolí.

Roku 1831 byla zahájena stavba nové německé jednotřídní školy, která byla vysvěcena o rok později. V roce 1850 byla ves administrativně připojena ke Starému Šidlovu (Alt Schiedel). Obyvatelstvo se zabývalo zemědělstvím, sadařstvím a prací v lese. Mnoho obyvatel také pracovalo ve firmách v Zákupech. V roce 1873 byla škola rozšířena z jednotřídní na dvoutřídní a po třinácti letech jí bylo přistavěno první patro. Při sčítání lidu v roce 1900 zde žilo 321 obyvatel v 77 domech. Po roce 1904 se začalo vedle německého pojmenování užívat také české pojmenování Lasvice. Ves se v roce 1924 osamostatnila. Lidé se scházeli v hostinci Mariánská výšina (Marianenhöh), kde byl i taneční sál.

Po skončení 2. světové války došlo k hromadnému „odsunu“ německého obyvatelstva, kdy Zákupy s přilehlými obcemi muselo opustit 3300 sudetských Němců a došlo k zabrání opuštěných nemovitostí lidmi z vnitrozemí. Úřad pro osidlování pohraničí spadal pod výkon funkce KSČ, takže nebylo divu, že komunisté pak vyhráli v pohraničí první poválečné volby.  3. září 1946 bylo zahájeno v místní škole vyučování v českém jazyce, učitelem a zároveň řídícím byl Miloš Bašta. Mezi lety 1950 a 1952 byly k Lasvicím připojeny obce Starý a Nový Šidlov, všechna tři sídla pak byla připojena 12. června 1960 k Zákupům. V roce 1965 žilo v Lasvicích a okolí 147 obyvatel, dnes je zde asi 50 stálých obyvatel, zbytek v celkově asi 50 staveních jsou chalupáři.

V Heimatnachrichten č.1/2016, vydávaných v Německu pro místní i zdejší občany německé národnosti se k Lasvicím váží 5. 1. již 89. narozeniny Teuto Wernera (Friedenstr. 19, 67734 Katzweiler) a 18. 1. krásné 90. narozeniny Huberta Wernera (Dürerstr. 45, 45768 Marl) – oba museli Lasvice opustit po roce 1945.

Za habsburských majitelů Zákup byla postavena kaple, zasvěcená sv. Josefu z Calasanzy. Patřila pod duchovní správu děkanství Zákupy.

Světec se narodil 11. března 1556 v hradě Calasanza jako druhý syn majitele panství. Po studiu teologie přijal Josef 17. prosince 1583 kněžské svěcení, spravoval farnosti v okolí a posléze se stal generálním vikářem urgellské diecéze. Po smrti otce rozdal svou část dědictví a odešel do Říma, kde působil v chudobincích, nemocnicích a věnoval se mladým. Ve své farnosti sv. Doroty založil první bezplatnou školu v Evropě, kterou navštěvovalo více než tisíc dětí. V roce 1617 získal od Pavla V. potvrzení kongregace Řeholních kleriků zbožné školy, lidově piaristů. Roku 1634 za kardinála Františka z Dietrichštejna vznikla jejich první provincie na Moravě (Mikulov, Strážnice, Lipník nad Bečvou). V Novém Boru působila piaristická škola od 7. května 1763 do roku 1870. Vychovala i mnoho pozdějších sklářských odborníků.

Josef z Calasanzy zemřel v Římě 25. srpna 1648. Přes krátkodobé odnětí výsad papež Klement IX. povýšil v roce 1669 piaristy na řád a Josef byl papežem Benediktem XIV. roku 1748 blahořečen a roku 1767 kanonizován. Od roku 1948 je patronem všech křesťanských základních škol na celém světě.

Zdeněk Rydygr

Zdroj:
Zákupy ve starých fotografiích, poděkování patří také Ing. Jaroslavu Panáčkovi, fotografie pochází z archivu Ing. Stanislava Kňoborta, úvodní fotografie Wikipedia, autor "Zákupák"