Radnice a Zámek

30.01.2012 14:48

 

Radnice
Publikováno:  28. srpna 2008

SHMRO_logoO nejistotě, kde vlastně stála první mimoňská radnice, nám dnes svědčí zápis v jedné pamětní kostelní knize: „Odedávna zde byly u radnice dvě hospody. V domě Petra Qssendorfa měl Jiří Zipke hospodu U bílé labutě a v domě Jiřího Engla držel Petr Würfel hospodu U černého medvěda. Potom byla vystavěna radnice nejspíš vedle Petra Würfela, předtím ale byla na místě, kde roku 1672 dal postavit dům pro svoji rodinu hejtman Matyáš Liebstein, a krátce předtím na jiném místě, kde bydlel Krištof Schubert".

Z toho je vidět, že jsou udávána tří místa, kde se měla radnice postupně nacházet. Liebsteinův dům stál uprostřed dnešní Mírové ulice. Že radnici město mělo, je zřejmé i ze zápisů v roce 1580, kdy majitel města Bohuslav Mazánek z Frimburka dává městu některá privilegia vzhledem k radnici a Jan Müller z Mühlhausenu dovoluje 1604 městu, aby pro svoje účely použilo výnos z městské váhy na radnici se nacházející. Roku 1628 odbývala císařská komise shromáždění při příležitosti rekatolizace také v radnici. Ve třicetileté válce radnice silně zchátrala a Jan Putz z Adlersthurnu dal postavit r. 1655 novou, svému účelu odpovídající budovu na náměstí.
Při požáru města 1806 také radnice lehla popelem. Vzniklá škoda byla nesmírná, protože shořely všechny staré městské knihy, vyhlášky, spisy - vlastně celý archiv. Tím byly naráz ztraceny zprávy z dřívějších časů a pro dějiny města jsou dnes jen kostelní pamětní knihy, případně kroniky okolních měst při zmínkách o Mimoni.
Ihned po požáru byla radnice postavena znovu. Před požárem měla vystupující přední fronta budovy podloubí, které teď bylo zastavěno, aby se získalo 8 místností. (Podloubí obnoveno na jaře 1982). Na dvoře stojící obecní dům čp. 57/III sloužil do roku 1894 jako obydlí policie a pak jako obecní žalář. V přízemí radnice byl výčep a kupecké krámy, v 1. poschodí taneční sál, 3 pokoje, kanceláře a archivní místnost. Ve věžičce na střeše byl malý zvon na oznamování požáru a hodiny v průčelí pocházejí z bývalé továrny - Leitenbergerovy. Pod nimi je v omítce původní městský znak Mimoně.radnice
Když byl v Mimoni zřízen okresní soud, obsadil horní prostory radnice, dole pak byl vlevo starostenský úřad a vpravo berní úřad. Roku 1876 přesídlil starostenský úřad do domu čp. -135/III a uvolněné prostory byly dány nově zřízené městské spořitelně. Když se zvětšil úřad pozemkových knih, odstěhovala se spořitelna do pronajatého domu čp, 124/III. Při novém uspořádání soudnictví r. 1901 přesídlil také berní úřad do soukromého domu a takto získané místnosti byly zařízeny pro pozemkový úřad. Při reorganizaci okresů po 2. světové válce byl zrušen soudní okres Mimoň, pozemkové knihy přemístěny do České Lípy a uvolněná budova sloužila jako hudební škola a potom ředitelství Velkovýkrmny. To se po několika letech přestěhovalo do nové vlastní budovy v Zákupech a původní radnice sloužila potřebám pionýrské organizace.
Rok po celkové rekonstrukci byla dne 30.6.1986 odstřelena.radnice1

Jak to bylo s Mimoňským zámkem
Publikováno:  9. června 2008

SHMRO_logoDnes je 9. června a to je svým způsobem významný, ale moc a moc smutný den. Na tento den připadla v roce 1985 totální destrukce našeho zámku.
Jak to tenkrát vlastně bylo ? Co předcházelo tenkrát této zajisté významné události ?
Podívejme se na to.
V červnu letošního roku je tomu již neuvěřitelných dvacet tři let co naše město přišlo o nádherný zámek. O destrukci zámku se toho již napsalo opravdu hodně a tak si připomeňme, jak to bylo se zámkem po roce 1945 až do jeho posledních chvil, kdy se stal smutným podkladem pro autobusové nádraží.

 

zamek

- Rok 1945 a dříve - majetek rodů Hartigů
- V roce 1945 - převzala do správy čs. armáda 
- Rok 1950 - požár hlavního traktu ve II. podlaží a na půdě. Prohořela střecha objektu, poškozeno houbou. 
- Rok 1952-1953 – KVÚSS Liberec projekt GO podle kterého pracoval OSP. (Zastřešení a některé další práce, akce nebyla dotažena do konce).
- Rok 1958 - MNO přislíbilo zámek upravit a to přednostně fasádu, aby nebudila pohoršení mimoňského obyvatelstva.
- Od roku 1956-1971 bylo vedeno několik jednání ohledně využití zámku. ČSLA z. něj chtěla udělat skladovací prostory, s čímž stranické a ostatní orgány pochopitelně nesouhlasily. Dále bylo navrhováno při různých jednání umístění MěstNV, pošty, knihovny, LŠU, VB, restaurace, místnost pro SSM apod. V průběhu těchto jednání bylo konstatováno, že stav zámku je stále horší a horší, že rekonstrukce si vyžádá částku, která v průběhu let značně narůstá a je větší než na kterou jsou v současné pětiletce peníze. Ani v jednom případě nedošlo k dohodě ohledně realizační kapacity. Můžeme tedy říci, že od roku 1958 až do dnešního dne je problém stále stejný. Nejsou finanční prostředky, a nejsou ani výhledově plánovány a není realizační kapacita a je i výhledově nepravděpodobné, že bude zajištěna.
- Rok 1971 - převedení zámku do vlastnictví MěstNV Mimoň, pokračovalo se v řadě dalších bezúspěšných jednání, problémy byly stejné, jak je shora uvedeno. 
- Rok 1971 měření stávajícího stavu.
- Rok 1972 rada ONV schválila projektový úkol na opravu zámku s tím, že v přízemí bude nutno umístit skladovací prostory, jinak potom Domovní správu, VB, SSM, PO, VÚ ……(OSP). Náklad 23,647.000 Kčs.
- Rok 1973 - projektový úkol ing. arch. Soukupem dopracován. 
- Rok 1975 - Jednání ohledně fasády, opravu slíbily PS Liberec, zprostředkováno SKNV. Projekt z března 1975.
- 1977 - Pozemní stavby Liberec odmítly již sjednanou opravu fasády splnit.
- 1977 - nabídnuto pro účely muzea - ze strany muzea nebyl zájem. 
- Konec roku 1977 - Jednání za účasti okresních orgánů, poprvé rozhodnuto požádat o sejmutí památkové ochrany. Již se nemluví o památce II. kategorie, ale o památce III. kategorie. 
- Rok 1980 - v říjnu zasílá MěstNV ONV dopis ohledně nutných zabezpečovacích prací na budově zámku, který je v dezolátním stavu. 
- Prosinec 1980 - usnesení 25.04/80 ONV Č. Lípa o demolici. Na základě tohoto znovu žádost o upuštění od památkové ochrany. 
- 23.03.1982 MK ČSR rozhodlo až po takto dlouhé době, že od sejmutí památkové ochrany neustoupí.
- 9.4.1982 MěstNV Mimoň podává odvolání,které bylo značně dlouhou dobu nevyřizováno.
- 15.1.1982 urbanistická studie Stavoprojektu Liberec ohledně celého náměstí. Plocha, na níž stojí zámek je označena otazníkem.
2.5.1983 -dopis ONV řediteli 6. odboru MK ČSR s vysvětli celé záležitosti.
- Rok 1983 - několikeré osobní intervence předsedy ONV 18.11.1963 - na základě všeho shora uvedeného, osobní dopis PhDr. Švagery náměstka ministra s. Valentovi předsedovi ONV, kde je sděleno, že se od památkové ochrany neupouští a pokud se týká dalšího řešení, situace je navrhovaná schůzka na začátku roku 1984 ještě společně s doc. ing. Kymličkou, předsedou zvláštní komise.
- Leden 1984 dopis MěstNV na MK ČSR ohledně zaslání oficiálního rozhodnutí o neupuštění památkové ochrany. Do dnešního dne nebylo rozhodnutí zasláno,
- 17.2.1984 dopis MěstNV na ONV ohledně nutných zabezpečovacích prácí (Padání cihel a omítky)
V současné době je následující situace. 29. září 1984 zaslalo Ministerstvo kultury ČSR rozhodnutí o sejmutí památkové ochrany tímto přípisem.
Ministerstvo kultury ČSR pod čj. 7667/82 z 22.3.1982 vydalo rozhodnutí o neupuštění od památkové ochrany zámku v Mimoni okres Česká Lípa, proti němuž podala rada Městského národního výboru v Mimoni odvolání pod čj. 749/62 z 9.4.1982.
Ministerstvo kultury ČSR na základě tohoto odvolání zahájilo pod čj. 8789/82 řízení o rozkladu a znovu si vyžádalo stanoviska účastníků řízení. Následně byl komplexní materiál předložen do zvláštní komise MK ČSR pod čj. 18 133/82, které na jednání 4. května 1983 dospělo k závěru, že není vhodné upouštět od památkové ochrany a doporučila další postup k hledání možnosti zachování objektu s tím, že se k závěrečnou posouzení vrátí znovu v r. 1984.
V souladu s uvedenými závěry byla provedena řada jednání a šetření s negativním výsledkem. Souhrnná informace byla předložené se zvláštní komise MK ČSR, konané dne 29. 6. 1984, která konstatovala, že ze strany MK ČSR byly vyčerpány všechny možnosti k záchraně objektu a bude proto vydáno rozhodnutí o upuštění od památkové ochrany po splnění těchto podmínek (SÚPPOP čj. 4112/84 z 14. 9. 1984):
1) bude dvojmo předložena komplexní měřická dokumentace celého zámeckého areálu tiskem 1:50. Měření provedlo v r. 1971 SÚRPMO, je vyhovující. Je však třeba toto zaměření objednat tiskem,
2) bude dvojmo předložena zpráva o provedení podrobného historického prozkumu s ohledem na hodnotu objektu a složitost jeho stavebního vývoje. Jeho součástí bude i zaměření torsa sgrafit a profilací (objednat u SÚRPMO),
3) bude vyhotovena dvojmo fotografická dokumentace 13 x 18 cm, jejíž podrobnosti stanoví Krajské středisko státní památkové péče a ochrany přírody v Ústí n/L. Je třeba zachytit zámek v širších vztazích, podrobné zdokumentovat interiéry a exteriéry, zejména pak ty části, které dokládají původní vzhled objektu,
4) zajistit v dohodě s KSSPPOP návrh na vhodné umístění vybraných kamenných prvků hlavního klasicistního schodiště,
5) zajistit konzultaci nové zástavby s KSSPPOP,
6) zachovat v co největší míře park a věnovat péči zejména té části, která tvoří městskou zeleň.
Jedno vyhotovení dokumentace a zpráva o průzkumu budou předloženy Státnímu ústavu památkové péče a ochrany přírody v Praze a jedno vyhotovení Krajskému středisku statní památkové péče a ochrany přírody v Ústí n.L. Jakmile obě organizace oznámí, že byly vyhovujícím způsobem splněny podmínky stanovené pod bodem 1) až 4) na doporučení VI. odboru, vydá zvláštní komise rozhodnutí o upuštění od památkové ochrany.
Dr. Helena Hanšova v.r. vedoucí oddělení památkové péče
Poznámky O.Hons (29.02.2004)

zamek1

 

zamek2


A jak to bylo s vlastním odstřelem zámku ?
Zámek - severní křídlo – odstřel byl proveden 28. dubna 1985 v 9,00 hodin 
Zámek - odstřel jižního křídla a střední části zámku měl být proveden 7. června 1985.
Těsně před odstřelem se však nad Mimoni přehnala prudká místní bouře, přičemž blesk, který uhodil do zámku, zažehl připravené nálože, které střední část zámku z větší části samy odstřelily. Sutiny střední části se musely pod dohledem pyrotechniků odstranit, celý objekt znovu překontrolovat a poté 9.června zbývající část odstřelit. Sutiny materiálu zámku byly odvezeny do močálu pod Kalvárií, kde byl na nich později postaveno autobusové nádraží.
Díky, soudruzi.

Mimoňský pivovar
Publikováno:  25. března 2008

SHMRO_logoK nejstarším zaměstnáním obyvatel v Mimoni náleželo pivovarnické řemeslo (varné právo). Podle římských kurií však měli být všichni zde zaměstnaní vyobcováni z církve.
Král Václav I. získal v Římě nařízení. Podle Bully papeže Inocence IV., de dato Lugduni III. nonas Decembris bylo od opata Klementa z Břevnova u Prahy nařízeno právo vyobcování z církve opomenuto.
Před rokem 1600 stál na náměstí v Mimoni, v místě dnešního domu čp. 48/3 pivovar. Při požáru r. 1620 byl tento objekt jako pivovar zničen. Pro velkou nouzi obyvatel nebyl tento pivovar obnoven ani nově postaven. Prvním zaznamenaným sládkem je uváděn r. 1617 jistý Tomáš Kaspar.

Roku 1666 byl pivovar opět postaven za panství pánů Putzů z Adlerthurnu pod kostelem, kde byly dokonale využity tamní obrovské přírodní sluje, pod Kostelním vrchem, které byly upraveny jako sklepy. Jako sládci jsou zde uváděny r. 1671 Michal Ulrich, r. 1740 Josef Bothe, r. 1755 Václav Beran.
V r. 1821 byl původní pivovar přestavěn, na svou dobu zmodernizován parním zařízením, které dodal Josef Ringhofer.
R. 1806 pivovar, jako většina budov v Mimoni shořel při městském požáru, ovšem takováto potřebná výrobna byla velmi rychle a mezi prvními obnovena. 
V roce 1840 bylo v pivovaře 31 litinových sudů, ve kterých bylo zhotovováno ročně 50 várek, to bylo tehdy 1.200 sudů piva.
Ruční práce - jmenovitě ruční pohon ve sladovně byl roku 1874 nahrazen mechanickým tzv. žentourovým pohonem. Do roku 1890 byl pivovar doplněn parním motorem, který poháněl všechna zařízení v pivovaře. Roku 1891 byla v pivovaře vykopána na dvoře studna.
Roku 1881 je jako sládek uváděn jistý Vilém Bartoň. 
V roce 1923 bylo na místě pivovaru postaveno nové kino.

pivovar


Tolik kronika města a co na to říká internet ?

Pivovar Mimoň;Niemes
zrušen asi 1917; výstav 10 000 hl, majitel hrabě Hartig
Pivovar z roku 1666 byl po 1. svět. válce zrušen a na jeho místě postaveno kino "Ralsko" (dnešní Dům kultury Ralsko). Léta skrytá sklepení v kopci pod kostelem objevili na jaře 2001 dělníci při parkových úpravách prostoru pod barokními sochami v okolí kostela. Při čištění sklepení vyvezla nákladní auta tuny odpadu. "Sklepy jsou velice rozlehlé, vykopány byly pro místní pivovar již ve středověku," řekl historik Okresního vlastivědného muzea v České Lípě Ladislav Smejkal. Podle něj si sklepů všiml v sedmnáctém století i spisovatel Bohuslav Balbín a přiřadil je k soupisu zajímavostí z Čech. Na místě pivovaru vyrostlo kino. Po druhé světové válce, kdy se Mimoň stala vojenským městem, byly sklepy zřejmě záměrně veřejnosti utajovány.
Zdroj : pivovary.info

Studánka v parku
Publikováno:  11. března 2008

SHMRO_logoJeden z majitelů mimoňského panství v 18. století byl hrabě František de Paula z Hartigů, narozený 29.srpna 1758. Jeho první výchovu převzal abbé Robinet a později se vzdělával v Řezně u opata Arbuthnota. Tam byl jeho otec ve státních službách. Ve dvaceti letech bylo vzdělávání ukončeno a byl císařovnou Marií Terezií poslán na cesty, aby studoval politickou situaci a zprávy o tom neprodleně posílal do Vídně. V tomto poslání procestoval Německo, Francii, Anglii, Itálii a Švýcarsko. Zdržel se v Miláně a vzdělával se ve státním obchodě, ve Würzburgu v dějinách a státním právu.

Po dvou letech se vrátil, nastoupil v Praze do vyšší státní služby v oboru práva a 1783 se oženil s hraběnkou Eleonorou z Coloreda. Byl jmenován vyslancem v Dánsku, ale prudký krvavý kašel ho donutil resignovat. Na radu lékařů odjel na delší léčení do Belgie do lázní Spa v provincii Lutych. Město Spa leží v pahorkatině na úpatí Arden a má 16 léčivých pramenů. Na radu lékařů pil František de Paula nejvíce ten, který se jmenoval Géronstere a protože se jeho zdravotní stav zlepšil, připisoval mu svoje uzdravení. Po návratu do Mimoně v roce 1785 (tedy před 200 lety) dal z vděčnosti a v upomínku napodobit tento pramen ve vhodném místě zámeckého parku, kde také tryskal ze země pramen vody.
V dalších letech se František de Paula věnoval literární práci. Psal o svých cestách o otázce rolnické, složil řadu básní. Po dvouletém odpočinku se stal vyslancem v Sasku a svým vlivem zabránil vpádu Prusů do Čech roku 1790, což ocenil císař Josef II. i jeho nástupce Leopold II. Hrabě Hartig byl diplomaticky velmi činný i za dalšího císaře Františka I., ale stará nemoc se ozvala znovu. Chtěl opět do lázní Spa, ale válečné zmatky v Porýní ho zdržely v Pyrmontu a Hanoveru, proto se vrátil do Mimoně, kde ho přivítali občané s radostí. Měl pověst mírného a laskavého pána, který dokonce o své vůli na svých statcích zmírnil roboty. Bydlel v zámečku Velké Ralsko, aby byl blízko lesů. Tuberkulóza však již postoupila příliš daleko. Přesídlil proto do svého domu v Praze, kde měl lepší styk s lékaři, ale marně. Zemřel 1.května 1797 a pět dní potom byl pohřben do hrobky ve Stráži pod Ralskem.
Bylo mu 39 let. Jeho manželka Eleonora spravovala majetek sama a zažila ještě zhoubný požár Mimoně v roce 1806. Roku 1810 předala .panství synu Františkovi. Zemřela 1818 a pohřbena je také ve Stráži pod Ralskem. Její dcera Antonie zemřela ve 4 letech, syn Bedřich ve 24 letech, dcera Terezie ve 45 letech a syn František, dědic panství, v 76 letech.
Publikováno v městském Zpravodaji - 1985 červenec - (Josef Šťastný)
(1) Dnes je stav pramene i kopie pramene Géronstere v katastrofálním stavu, jako řada dalších památek, o kterých se zmíním později.
Obrázek trosek pramene je z léta roku 2001.

studanka

Autorem  těchto článků je náš člen pan Josef Kolařík a s jeho souhlasem, jsme tyto texty použili