Špitál

30.01.2012 14:28

 

SHMRO_logoJiž před rokem 1400 byl v Mimoni špitál u kostela Nejsvětější Trojice nedaleko místa, kde je dnes kino. Záměrně používáme název špitál, protože moderní název nemocnice by zkresloval pohled na účel i vybavení tohoto zařízení. Tento špitál již vůbec nevyhovoval a proto se Jan Putz z Adlersthurnu, když roku 1650 koupil panství Mimoň a Děčín, rozhodl postavit Špitál nový. Ale časté cesty do ciziny, těžká nemoc a konečně 1660 smrt zdržely provedení tohoto úmyslu. Jeho syn Jan Ignác Dominik plnil otcovy neuskutečněné plány a dal také 1679 vystavět nový špitál vedle Božího hrobu. V něm bylo místo pro 20 osob a útulek tam měli nalézti lidé chudí, staří, nemocní. Celý provoz řídil představený špitálu, týdně ho kontroloval a vedl účetnictví. Byl jmenován z řad občanů města. Obyvatelé špitálu museli být z Mimoně nebo z obcí okolo. Z nich pak byl určen otec špitálu a matka špitálu. Ti oba řídili bezprostředně každodenní život, jako rozdělování jídla, darů, řízení prací, večerní modlení atd. To vše mělo přesně stanovený řád. Špitál byl udržován z milodarů a případných odkazů peněžních částek, které byly půjčovány na 6 % úrok a ten sloužil k podpoře osazenstva špitálu.

Prvním špitálním otcem byl Jáchym Rieger z kraje u Magdeburku, který byl 23 let vojákem, usadil se potom v Pertolticích a toto místo dostal ve stáří 73 let. Podle záznamu z roku 1753 dostal každý obyvatel špitálu ze zvláštní nadace ročně 1 košili a něco peněz v hotovosti, každé 2 roky boty a punčochy, každé 3 roky nový oděv.
Za vlády Josefa II. bylo nařízeno ocenění špitálu za účelem jeho prodeje pro vojenské účely. Z tohoto soupisu je možno usoudit, jak asi špitál vypadal. Žilo tam tehdy 20 osob, každá měla z prken sbitou oddělenou komůrku pro spaní. Ve velké místnosti v přízemí i v 1. patře byla kachlová kamna se železným kotlem na vodu. Střecha byla šindelová. Budova měla 20 oken. Aby se prodeji zabránilo, byl zrušen starý špitál u Nejsvětější Trojice a budova dána pro školní účely.
Požár v roce 1806 nezasáhl budovy za Panenským potokem a tak nový špitál přechodně posloužil městu tím, že ve velkých světnicích dole i nahoře bylo školní vyučování a duchovní (farář a 2 kaplani) našli v komůrkách obydlí. Ke špitálu patřilo i pole o rozloze 12,7 ha, louka přes 6 ha a les asi 15 ha. Pole a louka prodány roku 1824, les zůstal v majetku špitálu až do jeho zrušení.
V období mezi světovými válkami sloužila budova k několika účelům, právě tak po roce 1945. Nyní již po řadu let v ní sídlí městská lidová knihovna(1) 
Publikováno v městském Zpravodaji 1983 - č. 8, (Josef Šťastný)

(1) Dnes, r. 2008, je celá budova prázdná a čeká se na její rekonstrukci. Obrázek je pořízen v roce 2003.

spital

Autorem  těchto článků je náš člen pan Josef Kolařík a s jeho souhlasem, jsme tyto texty použili.