Mimoň a železnice

 
Železnice ve druhé polovině 19. století měla obrovský význam a vliv na rozvoj průmyslu. Století páry, jak se 19. století také nazývá, bylo rozvojově založené na železniční přepravě surovin, zejména uhlí, které tvořilo nejen velice lukrativní byznys, ale bylo nepostradatelnou zákládní vstupní surovinou pro výrobu prakticky čehokoliv.
 
Už v tehdejším Rakousko - Uhersku vznikaly silné společnosti, vlastnící tratě a provozující zejména nákladní železniční dopravu. Osobní doprava po železnici byla samozřejmě, zejména pro města, kam se železnice dostala, vítaným urychlením cestování, ovšem alfou a omegou zůstávala doprava nákladní, která dokázala generovat obrovské zisky, ale v neposlední řadě je třeba podotknout, že pro průmyslový rozvoj regionů byla železnice v tehdejší době nepostradatelná. To, co by se formanskými povozy vozilo týdny, byla železnice schopna přepravit v řádu několika dní, v případě dálkových přeprav uhlí z dolů přímo k odběrateli to v konečné fázi po dobudování potřebných tratí bylo i v řádu hodin, což bylo na tehdejší dobu nedocenitelné.
 
V našem "miniseriálu" sepsaného na motivy knihy Zdeňka Šindlauera Severočeská Transverzálka, shrneme nejdůležitější faktory vývoje železnice dotýkající se Mimoně. Lobbing, honba za ziskem, tvrdá, někdy opravdu vyhrocená jednání doslova na ostří nože, a hlavně neústupnost tehdejšího mimoňského vedení nakonec vedla k úspěchu a dnes můžeme za železnici v Mimoni děkovat panu Hartigovi, Maxovi, Fournierovi a dalším.
 
Ale postupně. Začněme pěkně od začátku. Díl první - strategie a plánování právě začíná...