Putzové z Adlersthurnu

25.05.2020 10:01

Putzové z Adlersthurnu
Jan Putz z Adlesthurnu pocházel původně z měšťanské rodiny, z německého Meiningenu. Byl starším synem Thomase Kornela, hejtmana Poděbradského a Kolínského panství. Vzdělání získal studiemi na evropských univerzitách, zejména ve Španělsku, Francii a v Belgii. V roce 1631 získal nižší šlechtický titul a roku 1635, po vraždě Albrechta z Valdštejna, postoupil v královských službách na rentmistra Království českého a v roce 1637 se stal radou dvorské komise pro řešení českých otázek ve Vídni.

Ferdinand lll. Habsburský povyšuje roku 1650 Jana Putze do rytířského stavu a v té době začíná Jan Putz z Adlersthurnu budovat své české državy. Koupil statek Podsedice u Litoměřic a rok poté, v roce 1651 se stává majitelem panství Mimoňského a Děvínského. Novým majitelem Mimoňského panství se tedy 5. ledna roku 1651 stal Jan Putz z Adlersthurnu.

V roce 1655 nechal Jan Putz z Adlersthurnu postavit novou radnici na náměstí a pustil se do přestavby mimoňského zámku do barokní podoby. Jeho postavení u císařského dvora ve Vídni mu však časově neumožňovalo uskutečnit své daleko větší plány. Co však ještě stihl, bylo rozšíření panství v roce 1658 o Útěchovice a Břevniště. Jan Putz z Adlersthurnu umírá ve Vídni v roce 1660.

Jan Putz měl s manželkou Julianou Barborou Ringhartinovou z Miletína dva syny:

  • Jana Františka Edmunda (*1637 - † 1674)
  • Jana Ignace Dominika (*1649 - † 1718)

Po jeho smrti, v roce 1660, se majetku ujala nejprve vdova Juliana, jménem obou synů. A po dovršení plnoletosti se panství ujal starší syn Jan František Edmund Putz, který pokračoval v rozšiřování majetku Putzů.

Jan František Edmund Putz ( * 1637 - † 1674)

V roce 1667 rozšířil majetek Putzů o Dlažkovice u Lovosic, které navazovaly na již vlastněné Podsedice u Litoměřic. Poměrně vzdálené Dlažkovice zmíníme, protože právě tam si František Edmund Putz v letech 1672–1673 nechal přestavět starou tvrz na barokní zámek a přesunul tam své sídlo.

Další rozšiřování majetku Putzů se soustředilo spíše na přímou návaznost na panství Mimoňské a Děvínské:

V roce 1673 koupil František Edmund Putz od dětí Jana Rudolfa Zellnera z Růžodolu za 14 000 zlatých statek Druzcov, s vesnicemi Kotel, Zábrdí, Kravcov (zřejmě Kracmanov) a Jinčen.

František Edmund Putz, se dle otcova přání pustil do jeho plánů a vybudoval přesnou repliku jeruzalémského Božího hrobu, postavil nový pivovar (dnešní kino), rozšířil papírnu (dnešní bývalé OPMP), a rozšířil poplužní dvůr Medný. V letech 1660–1663 zahájil pod taktovkou Santina Bossiho také přestavbu mimoňského kostela, kterou už však nedokončil.

Jan František Edmund Putz byl od roku 1669 ženatý s Kateřinou Putz, rozenou Šimonovou. Manželství však zůstalo bezdětné. Počátkem roku 1674 za pobytu ve Vídni onemocněl a 7. června 1674 se při astmatickém záchvatu udusil. Pohřben byl ve Vídni, vedle svého otce v klášteře dominikánů.

Jan Ignac Dominik Putz ( * 1649 - † 1718)

31. července 1674 nastoupil jako držitel Mimoně a hned po svém nástupu kodifikoval právní postavení města, když určil složení a fungování městské samosprávy a dal radnici plně k užívání měšťanům.

Při Božím hrobě dal roku 1679 vybudovat špitál (dnešní městské muzeum) a dokončil přestavbu farního kostela, tentokrát pod vedením Giulia Broggia.

I politická kariéra Jana Ignace Dominika Putze byla více než dobrá. Stal se držitelem vysokých úřadů v Českém království. Byl přísedícím dvorního léna a komorního soudu, což znamenalo péči o císařský majetek. V této funkci byl brán také jako mincovní znalec.

Jen manželství s Terezií Putz, rozenou Freislebenovou z Buschhofenu zůstalo bezdětné. V závěti odkázal svůj majetek dvěma dcerám svého zesnulého strýce Jana Markuse Petra Putze z Adlersthurnu.

Starší dcera Jana Markuse Petra Putze, Marie Terezie Isabela Putz von Adlersthurn byla hlavní dědičkou, a po smrti Jana Ignace Putze z Adlersthurnu, v roce 1718, získala panství Mimoňské a Děvínské, se všemi okolními vesnicemi a sídly získanými po dobu vlastnictví Putzů.

Mladší dcera Jana Markuse Petra Putze Marie Anna Putz von Adlersthurn získala panství Dlažkovice a Podsedice se všemi sídly tam za vlastnictví Putzů nabytými.

Stalo se a Marie Terezie Isabela Putz von Adlersthurn (10. 10. 1686 – 27. 04. 1740) se v roce 1705 provdala za Ludvíka Josefa z Hartigů a panství Mimoňské, Děvínské s veškerými sídly získanými za vlastnictví Putzů mu za podmínek stanovených ve svatební smlouvě z 25. 5. 1705, přinesla věnem. Jedna z podmínek svatební smlouvy byla, že panství Mimoňské a Děvínské dostanou Hartigové až po smrti Jana Ignáce Dominika Putze.