Fischelova továrna

 

Právě v těchto dnech z našeho města mizí další industriální památka, další fabrika bude definitivně srovnána se zemí a zmizí z povrchu zemského. A s ní i veškeré naděje na znovu oživení areálu smysluplným způsobem. Co bude dál, kdo a jaké plány s vzniklým prostorem bude mít dál, to ukáže až čas.

 

Co bude dál nevíme, můžeme se však ve stručnosti ohlédnout za historií.

Firma, jako první česká továrna na nábytek z ohýbaného dřeva, byla založena v Mimoni bratry Alexandrem a Gustavem Fischelovými, syny Davida Fischela, obchodníka s olejem v Praze, v roce 1870. Dne 10. července téhož roku začala výstavba nových továrních budov a v březnu roku 1871 byl podnik, v němž pracovalo sto dělníků a jeden úředník, uveden do provozu.

 

K základním prostředkům výrobní koncepce patřilo zdokonalování původního výrobního postupu Michala Thoneta, vynálezce technologie ohýbání dřeva, a hledání nových konstrukčních a výtvarných detailů. Není bez zajímavosti, že již koncem 80. let 19. století v Mimoni existovala výchova k výtvarnému chápání práce se dřevem a odborná průprava k jeho zpracování, a to vše bylo zavedeno jako součást základní školní výuky. Firma využívala i zručnost místních řezbářů, kterou zaměřila na zdobení opěráků židlí.

Potřeba zejména bukového dřeva byla tak obrovská, že zásoby z okolí Ralska a Hradčan přestaly stačit a podnik dovážel dřevo nejen z různých míst Čech, ale také z Moravy, a Bavorska. Později odebíral dřevo až z Haliče, či z maďarského Sedmihradska, kde si otevřel i vlastní pilu. Jediným významným konkurentem mimoňské Fischelovy továrny byly v tehdejší době pouze původní thonetovy podniky v Bystřici pod Hostýnem a v Koryčanech.

 

Po zhruba deseti letech existence, kromě hlavní továrny v Mimoni, vlastnili bratři Fischelové dalších pět poboček, a to v Zákupech, Kuřívodech, Stráži pod Ralskem, Bělé a Brništi. Technické vedení firmy převzal v roce 1879 Arthur Fischel, pozdější společník firmy a zároveň největší organizátor života v Mimoni z celé rodiny Fischelů. Firma pro své zaměstnance zbudovala lázně - rohový dům naproti Tonetu, který dnes už nestojí.

Nejstarší katalog firmy pochází z konce 90. let 19. století a představuje rámcový obraz jejich výroby. Kromě základních vzorů ohýbaného nábytku, který byl převzat od Thonetů, objevují se i modely, které byly vytvořeny pro firmu v Mimoni. Typickou součástí sortimentu jsou lůžka, která se později rozvinula do nabídky vybavení prostorů na spaní a vybavení hotelů. Roku 1893 se započalo s výrobou školních lavic s nosnou konstrukcí z ohýbaného dřeva. Tyto lavice byly typickým produktem podniku, a také byly patentovány. Jejich výroba se v pozdějších létech zdokonalovala a taktéž rozšiřovala.

V polovině 90. let 19. století koupil firmu vídeňský podnikatel Ernest Hirsch. Název firmy zůstal zachován, a do roka stoupla denní produkce nábytku z 200 kusů, které byly vyráběny v roce 1879, na 1400, vyráběných v roce 1896.

Po vzniku ČSR v roce 1918, byla ochranná značka ohýbaného nábytku z Mimoně změněna z FISCHEL Wien, Niemes in Böhmen na FISCHEL Made in Czechoslovak State. Do roku 1925 tento podnik zůstal jediným větším podnikem na území republiky, který se zabýval výrobou ohýbaného nábytku a nebyl v žádném akciovém sdružení.

Počátkem 30. let patřily k podniku tři továrny. Mimoň, Wissembourgh (Francie) a Valisoare (Rumunsko). V meziválečném období byla firma zaměřena na výrobu a nabídku skupin nábytkového vybavení, které bylo v různých kombinacích vhodné pro zařízení vybraných funkčních celků.

 

Počátkem druhé světové války byla firma, vzhledem k židovskému původu podnikatelů Arnošta a Bedřicha Hirsche, zabavena a včleněna do svazku německého podniku Melder Werke s generálním ředitelstvím v Mnichově a dalším závodem ve Frýdlantu nad Ostravicí. Během války zde byla výroba vrtulí do letadel, či bedny a bedničky na munici. Na konci roku 1945 pracovalo v mimoňské továrně 300 dělníků. Asi polovina z nich byli Češi a polovina staří němečtí zaměstnanci. Výměrem okresního národního výboru v České Lípě dle dekretu prezidenta republiky ze dne 25. října 1945 o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy bylo rozhodnuto o konfiskaci Melderových závodů. Výměr nabyl právní moci 10. října 1946. Odůvodněním konfiskace bylo, že závody jsou majetkem osoby německé národnosti spadající pod osoby uvedené paragrafem 1 odst. 2 dekretu prezidenta republiky. Závod byl přičleněn k Thonetu Bystřice pod Hostýnem jako závod 05 Mimoň, kde byl s různými úpravami až do roku 1993.

 

Poté byl privatizován společností se sídlem v St. Louis. Většina výrobků a koster z bukového dřeva se expedovala v demontovaném stavu a kompletovala v USA. V lednu 2005 byl vyhlášen konkurz. Od té doby nemá fabrika vlastníka, veškerá výroba byla ukončena a areál kdysi největšího výrobce ohýbaného nábytku v Rakousko - Uhersku, následně v ČSR postupně chátrá. V letech 2010 - 2016 se stal obětí postupné demolice, která dílo zkázy téměř dokonala. S největší pravděpodobností bude konečný osud bývalé Fischelovy továrny na ohýbaný nábytek, pro mimoňáky prostě TON, Tonetka, stejný, jako osud Mimoňského zámku, staré mimoňské radnice, či jedné poloviny Husovy ulice.

 

Další fotografie areálu této fabriky. Některé fotografie jsou pořízené před rokem 2010, kdy je areál ještě kompletní, ale už tehdy to byl Brownfield