Bieberštejnové

05.05.2020 12:25

Bieberštejnové, to je starý šlechtický rod, původem ze Středního Saska. Pánové a později baroni z Bieberštejna hráli významnou historickou roli v Čechách, Slezsku a Lužici.
První písemná zmínka o šlechtici pojmenovaném po hradu Bieberštejn pochází z roku 1218 a zmiňuje se o Güntherovi z Biebersteina, který zřejmě patřil k bohaté venkovské šlechtě, která měla pravděpodobně v držení i léno v Mochau.

Günther z Bieberštejna měl tři syny, poprvé zmiňované v roce 1245:

1. Günthnera ll
2. Rudolfa, zvaného Rulco von Bieberstein
3. Ulricha

Po smrti Ulricha von Bieberstein, 13. srpna 1250, dědice otcova majetku, prodávají jeho bratři poměrně rychle pozůstalý majetek. Prodej se týkal držav v Cupnitz, Theeschütz, a také Zinsee v lénu Mochau. Kostel v Mochau přenechali církvi v roce 1290. Prodej majetku se týkal i hlavního sídla Bieberštejnů, hradu Bieberštejn, který na začátku 14 století přešel do majetku biskupů z Bieberštejna.

Günthner ll von Bieberstein měl od roku 1259 ve vlastnictví (nebo spoluvlastnictví) klášter v Naumburgu (dnešní Nowogrodziec) v Dolním Slezsku a pobýval na baronském zámku Neudorf am Queis (dnešní Proszówka) v Dolním Slezsku.

Do českých zemí přišli Bieberštejnové ve 13 století, koupí Frýdlantského panství i s hradem Frýdlantem od Přemysla Otakara ll, Rudolfem zvaným Rulco z Bieberštejna v roce 1278.


Z těchto majetkových přesunů je možné pozorovat, jak se majetek rodu Bieberštejnů ve druhé polovině 13 století přesouvá ze Saska do Dolního Slezska a do Čech.


Na Frýdlandském panství pokračuje česká větev rodu Bieberštejnů, kteří začali rozšiřovat své državy v Severních Čechách, ve Slezsku a v Horní i Dolní Lužici. Do jejich majetku se dostaly např. panství Tauchritz u Zhořelce, Sorau u Chotěbuzi, a statky Beeskow a Storkow, které se nacházely téměř až v Braniborsku.

Johann von Bieberstein (1342 Frýdlant – 3. února 1424 Sorau) zdědil spolu se svým bratrem Ulrichem von Bieberstein v roce 1360 panství Frýdlantské, Hammerstein (dnešní zřícenina hradu nad Jítravou) a Reichenberg (dnešní Liberec) a panství ve Slezsku a v Horní a Dolní Lužici.

Z frýdlantské větve rodu Bíbrštejnů nás budou zajímat Joachim I. Von Bieberstein (1455–duben 1521). Druhý dědic frýdlantského panství a jeho bratr Ulrich V. (1457–28. leden 1519 Frýdlant).
Podle záznamů z farních knih v Niemes (Mimoni), vlastnil Oldřich (Ulrich V.) von Bieberstein Mimoňskou farnost již od roku 1505, kterou získal od rytířského rodu Cedliců (Zedlitz). Doposud farní ves byla zároveň v tomto roce, za pána Oldřicha (Ulricha V.) z Bieberštejna, povýšena na město.

V roce 1511 prodal Oldřich (Ulrich V.) z Bieberštejna panství Mimoňské s hradem Ralskem Janovi z Vartenberka. Později, v roce 1516 prodal Jan z Vartenberka panství Děvínské s hradem Děvín, Osečnou, panství Mimoňské a hrad Ralsko Brigittě (Jitce) z Landštejna, manželce Joachima I. Von Bieberstein.


 

 

Jan z Vartenberka (1480–1534) po prodeji panství Vartenberského nejprve kupuje roku 1511 zpět od Kryštofa z Talkenberka Děvínské panství, a zároveň téhož roku 1511 kupuje zpět od rodu Bieberštejnů panství Mimoňské s hradem Ralsko. Avšak následně obě panství, tj. panství Děvínské i s panstvím Mimoňským a hradem Ralsko roku 1516 prodal Jitce z Landštejna, manželce Joachima I. von Bieberstein. A tak se panství Mimoňské, Děvínské a hrad Ralsko dostávají 5. prosince roku 1516, za 8 100 kop grošů českých definitivně do držení rodu Bieberštejnů.

 

 


Joachim I. Von Bieberstein se v roce 1516 stává jediným vlastníkem panství Děvínského a Mimoňského s hradem Ralsko. Po smrti Joachima I. Von Bieberstein v roce 1521, získává panství Mimoňské s hradem Ralsko a panství Děvínské kupní smlouvou Christoph (Bedřich) von Bieberstein, z druhé větve rodu Bieberštejnů.

Majetek Frýdlantské větve Bieberštejnů, která smrtí Kryštofa z Bieberštejna roku 1551 propadla jakožto odumřelé léno tehdejšímu panovníkovi Ferdinandu I. Habsburskému, tj. Frýdlant (frýdlantské panství včetně Hammersteinu) a město Liberec koupil od panovníka Ferdinanda l. Habsburského a v té době již i císaře římského, v roce 1558 severoněmecký rytířský rod Redernů.

Christoph (Bedřich) z Bieberštejna se usazuje na Děvíně a bere si za ženu vdovu po Joachimovi Jitku (Brigittu) z Landštejna. Mimoňské panství spravovali společně a v roce 1523 povolili zakoupit další pivovárečnou pánev a stanovili, že měšťané nemusí platit tak dlouho dávku z každé várky, dokud vrchnost nezaplatí částku 25 kop a 40 grošů, za něž byla nová pánev zakoupena.

První žena Brigitta (Jitka) z Landštejna v roce 1525 umírá a Bedřich z Bieberštejna se oženil znovu se Zigonií Šlikovou z Passaunu. Bedřich z Bieberštejna věnoval roku 1530 své druhé manželce podíly na majetku v panství Děvínském, na hradu Ralsko a na panství Mimoňském. V roce 1531 však Christoph (Bedřich) z Bieberštejna umírá. Jeho syn Karel z Biebersteina byl tehdy ještě nezletilý a jeho matka, Zigonie Šliková z Passaunu se záhy provdala za Zikmunda Berku z Dubé a z Lipé, jemuž v roce 1534 postoupila veškerá svá věnná práva na Děvíně a na Ralsku. V roce 1547 sepsala Zigonie Šliková poslední vůli, podle níž zanechává synovi Karlovi z Bieberštejna v majetku panství Děvínské a Mimoňské s hradem Ralsko s tím, že má zaplatit svému otčímovi Zikmundovi Berkovi z Dubé a z Lipé 2000 kop grošů, jako výplatu za panství Děvínské a hrad Ralsko.

Karel z Bieberštejna se tedy stal v roce 1549 majitelem panství Děvínského, panství Mimoňského s okolními vesnicemi Scheibendorf (Okrouhlá), Galgensdorf a Rabensdorf (Vranov), které zdědil po svých předcích a Ralska. Jeho manželkou se stala Eliška Minkvicová ze Sonnewaldu, které opět věnoval majetkové podíly na Děvíně a na Ralsku.

Karel von Bieberstein byl c. k. radou, hejtmanem knížecí Hlohovského a nejvyšším mincmistrem království Českého a vzhledem k jeho postavení bylo nutné vystavět si také nějaké panské sídlo v hlavním městě svého panství, což byla Mimoň. Tento dům začal Karel z Bieberštejna stavět již v roce 1550 a do finální podoby přestavoval až do roku 1570. Tento panský dům se stal základem pro pozdější mimoňský zámek, který z tohoto domu na původním trojkřídlovém projektu vyrostl.

Karel z Bieberštejna vymohl na panovníkovi pro své město právo tržní, což bylo uděleno roku 1561.

Stavba nákladného sídla však Karla z Bieberštejna natolik finančně vyčerpala, že byl nucen začít rozprodávat panství. Už od roku 1569 započal s prodejem okrajových částí, Mimoň s Ralskem a Děvínem si ještě ponechal. Mimoňské panství, které v té době čítalo i vesnice Scheibendorf (Okrouhlá), Galgendorf, Rabendorf (Vranov), Starý a Nový Hvězdov a Novou ves u Srního potoka (dnešní Srní potok) i s hradem Ralsko nakonec prodal také, roku 1578 Bohuslavu Mazancovi z Frymburka. Ponechal si pouze statek Děvín.

Karel z Bieberštejna umírá 27. dubna 1593 na Děvíně a je pohřben v kostele v Osečné.

Rod Bieberštejnů vymírá i ve druhé české větvi. Poslední potomek rodu Eliška z Bieberštejna zemřela v roce 1683, jako manželka Jana Albrechta Křineckého z Ronova. Erb a rodové jméno Bieberštejnů však přežily i po smrti Elišky. Erb Bieberštejnů rozšířil erb pánů z Ronova a rodové jméno Bieberštejn používal Jan Albrecht Křinecký až do své smrti v roce 1707.